Úmrtí ledovce Trasllambrión v Leónu: “Konec jedné éry, poprvé za 700 let bez ledu”
Vědci sledující horské ledovce na severu Leónu potvrzují úpadek tohoto přírodního dědictví.
To, co kdysi tvořilo 10 rozsáhlých hektarů ledu, se nyní zredukovalo na pouhé “skvrny” ledu v pohoří León. Ledovec Trasllambrión čelí své dekadenci po více než 700 letech nepřetržitého pokrytí ledem. Zvyšování teplot v posledních letech, “zdůrazněné činností člověka”, vedlo k tomu, že tento ledovec v Picos de Europa se snížil na takovou úroveň, že jej můžeme považovat za zmizelý. Vědec Javier Santos, specialista na ledovce a geograf na Univerzitě v Leónu, litoval této dekadence, která byla studována po mnoho let, a dodal: “Je to úder pro jedinečný prvek přírodního dědictví, ledovce Picos de Europa jsou velmi cenné.”
Analýza těchto horských oblastí probíhá od minulého století, kdy byly pořízeny fotografie, které odhalily povrch věčného ledu. Od roku 2004 tento proces posílil tým specialistů. Odborníci vysvětlují, že během tzv. “malého doby ledové”, mezi 14. a 19. stoletím, měl Trasllambrión kolem 10 hektarů, ale během 20. století se postupně zmenšoval, jak ukazují fotografie pořízené během těchto desetiletí. Na počátku 21. století bylo ještě téměř dva hektary ledu, rozdělené na tři menší skvrny, které se postupně zmenšovaly. Specialisté zaznamenali, jak hojné sněhové srážky mezi lety 2009 a 2020 skrývaly ledovec, avšak v posledních pěti letech došlo “k velmi silnému ústupu, což je způsobeno vysokými teplotami a menším množstvím sněhu”. V roce 2023 potvrdili, že zbyla pouze půl hektaru ledu ve formě dvou minimálních skvrn a v říjnu potvrdili “přítomnost testamentárního ledu”, s pouhým blokem o délce 15 metrů a šířce 15 metrů.
“Tato ztráta znamená konec jedné éry, protože poprvé za 700 let zanechává Trasllambrión bez ledu. Je to ztráta velmi jedinečného prvku přírodního dědictví Kastilie a Leónu,” uvádějí vědci z výzkumné skupiny Geopat (Geomorfologie, krajina a území). “Ledovce jsou velmi dobrými ukazateli klimatických změn a většina z nich na planetě ustupuje kvůli současnému oteplování,” varují, přičemž zdůrazňují, že v Pyrenejích existuje podezření, že ty zbylé mohou zmizet mezi lety 2030 a 2050, což již bylo zažito v Kantabrijských horách v Leónu. Javier Santos, geograf a profesor na Fakultě geografie a územního plánování Univerzity v Leónu, s odbornými znalostmi v oblastech glaciálního a periglaciálního původu na severu Španělska, Andách, Antarktidě, Islandu či Kanadě, lituje tohoto zjištění: “Je to reprezentant doby klimatického ochlazení mezi 14. a 19. stoletím, nyní žijeme jeho konec.”
Pedagog říká, že objekt jeho studií nemá objem obrovských andských nebo himálajských ledovců, “které zásobují vodou mnoho lidí, tady na nich tolik života nezávisí”, ale že v Leónu tvoří klíčovou součást přírodního dědictví těchto “ledovců” Picos de Europa. Santos vysvětluje, že v roce 2010 měli mírné náznaky optimismu, vzhledem k hojnosti sněhu v těch zimních měsících, a dokonce s vločkami na jaře a na podzim, s nižšími minimálními a maximálními teplotami než v následujících letech. Naopak nedávné teplo v posledních letech a nedostatek sněhových srážek, které se na horách neudržely, vedly k tání těchto širokých ledových ploch. “Je těžké předpovědět budoucnost, závisí to na teplotě a sněhu, ale trend je negativní,” říká vědec z Leónu, přičemž zdůrazňuje, že tým specialistů zkoumá dynamiku ledovců už 45 000 let, aby potvrdil jejich vývoj.
V provincii, nyní již odhalené údolí Sil a oblast Villablino, “byly ledovce o ploše 40 kilometrů a tloušťce 300 metrů, podobně jako v některých velkých horských řetězcích. Klimatické změny vedly k jejich vymizení, například před šesti tisíci lety během holocénu, až nakonec v té “malé době ledové” vznikly nové ledovce jak v Španělsku, tak v oblastech jako Alpy, některé tak velké, že zdevastovaly alpské vesnice.
Další měsíc v prosinci, dodává Santos, bude na Univerzitě v Leónu obhájena diplomová práce o vývoji sněhových a ledových vrstev v Kantabrijských horách, kterou zpracovává jeden z jeho studentů, a očekávají se málo povzbudivé výsledky v oblasti ledovců. Výzkumník se opírá o satelitní snímky a kamery k podrobnému zkoumání vývoje této sněhové pokrývky, která v posledních desetiletích přešla z širokých ploch na téměř evaporované.
