Naši babičky to říkaly už dávno, ale teprve nedávno jsem začal chápat, jak moc mají pravdu – půdu netřeba zabíjet chemií, aby dávala skvělou úrodu. Vlastně je to spíš o tom, jak s ní mluvit a rozumět jí. Nedávno jsme v našem chatovém společenství řešili, jak vylepšit zahradu bez použití hnojiv plných chemie – a pár tipů mi trochu převrátilo zahradnický svět naruby.
1. Kompost – základ všeho (ale ne každý kompost je stejnej)
Asi nejčastější rada, ale ne každý kompost je jednou provždy dobrý. Můj soused třeba začal přidávat do kompostu listy jilmu a malé větvičky – říkal, že to půdu pomalu obrací. A něco na tom bude, protože rostlinky u něj letos usilovněji rostou než na mém pozemku. Jezte teď, na podzim, listy do kompostu, přidávejte zbytky z kuchyně, ale vyhýbejte se tukům a masu. A nezapomeňte kompost občas prohrábnout – půda „dýchá“ a radostněji přijímá živiny.
2. Zelené hnojení – malý zázrak přírody
Možná jste o tom slyšeli, možná ne – zelené hnojení znamená zasadit plodiny, které půdu obohatí o dusík a chrání jí před vysycháním. V našem regionu běžně funguje jetel, hořčice nebo fazole. Měsíce tři zpátky jsem vyzkoušel jetel a místo, kde rostl, půda byla po jeho sklizni úplně jiná – měkčí, bohatší a voda se tam držela déle. U nás to teď začínají zkoušet i místní gazdinky, prý super alternativa za chemii.
3. Mulčování – klíč k vodě i zdraví půdy
Možná jste to už někde četli, ale ne všichni to fakt dělají. Mulčování není jen pečení v zahradě pod paloucí sluncem, je to spíš přikrývka, která udrží vlhkost a nedovolí plevelům, aby se rozjel. Stačí posekaná tráva, sláma nebo třeba piliny z místního dřeva (pozor na chemicky ošetřené výrobky). Zkušenost říká, že když okolo rajčat pečlivě mulčuju – nemám tolik starostí se zavlažováním a rostliny jsou robustnější.
4. Čaj z kopřiv a jiné přírodní „zázraky“
V našem kraji kopřivu považujeme za běžnou burinu, ale ve skutečnosti je to uznávaný přírodní stimulant. Stačí natrhat kopřivy, nechat je několik dní louhovat ve vodě a pak zalévat rostliny tímto „čajem“. Měsíce zpátky jsem to zkusil na jahodách – úroda byla o něco větší a plody sladší. Samozřejmě, ne každý rok a ne na všech plochách to funguje stejně, ale škodit to rozhodně nemůže.
5. Rotace plodin a místní druhy
Na záhonu nemá smysl pořád pěstovat to samé místo v místě. Různé plodiny si z půdy berou různé živiny – i proto máme na zahradě střídání fazolí, brambor a kapusty. A taky je dobré volit rostliny, které mají rády místní klima a půdu. V mém rodném kraji dobře fungují například brambory ze sorte Agria, místo nějakých exotických experimentů. Důležitější je nevyčerpávat půdu pořád stejným způsobem, i když to možná zní očividně.
Bonus: Nepodceňujte půdní život
Každý ví, že bez červíků a mikroorganismů není půda ničím jiným než prašným povrchem. V nedávném vlákne v našem zahradnickém fóru jsme řešili, jak přilákat červy – třeba tím, že nebudete půdu příliš hrabat a necháte ji dýchat, nebo přidáním jablečných slupek či kávy. Nejenže vznikne lepší struktura, ale půda bude zdravější.
V závěru – zlepšit půdu nemusí být složité ani drahé, stačí trochu víc poslouchat to, co nám příroda říká (i když asi někdy jen šumí). Pokud máte vlastní triky nebo zkušenosti, klidně napište do komentářů, rád se poučím – a možná i vy!
