Věda
Sbohem 24hodinovému dni: Od tohoto data budou dny na Zemi trvat 25 hodin
Jedná se o skutečný proces, který je především spojen s gravitační interakcí mezi Zemí a Měsícem.
Myšlenka, že Země se zbaví 24hodinových dnů a převede se na 25hodinové dny, není mýtus, ale také to není něco, co by se mělo stát v blízké budoucnosti. Vědci již desetiletí studují, jak se rotace planety postupně zpomaluje, i když tak pomalu, že je to v každodenním životě prakticky nepostřehnutelné. Jedná se o skutečný proces, který je především spojen s gravitační interakcí mezi Zemí a Měsícem.
Skutečná změna, ale extrémně pomalá
Ačkoli jsme zvyklí myslet si, že den trvá přesně 24 hodin, tato míra není tak rigidní, jak se zdá. Ve skutečnosti i takzvaný „sluneční den“ vykazuje malé variace. Pokud bychom měřili rotaci Země na základě vzdálených hvězd místo Slunce, dostali bychom mírně odlišnou hodnotu, známou jako siderický den.
Tyto rozdíly nejsou chybami, ale výsledkem toho, že Země se otáčí kolem své osy současně s pohybem kolem Slunce. Navíc, během velmi dlouhých období trvá délka dne jasně narůstající trend: postupně se prodlužuje.
Měsíc: Klíč k prodloužení dnů
Hlavní příčinou tohoto postupného zpomalení je Měsíc. Jeho gravitace způsobuje přílivy a odlivy v oceánech, což vytváří neustálou tření, které působí jako malá brzda na rotaci Země. Tato ztráta energie způsobuje, že Země se otáčí stále pomaleji, zatímco Měsíc se postupně vzdaluje.
Tento jev byl zdokumentován přesnými astronomickými pozorováními, atomovými hodinami a historickými záznamy, jako jsou starobylé zatmění. Proto mezinárodní organizace specializující se na měření času pečlivě sledují vztah mezi rotací planety a oficiálním časem, a to i prostřednictvím úprav, jako jsou přestupné sekundy.
Kdy dorazí Zemi dny s 25 hodinami?
Co se týče velké otázky — kdy Zemi vzniknou dny s 25 hodinami — studie umisťují tento scénář do časového rámce přibližně 200 milionů let, pokud systém Země-Měsíc bude pokračovat ve vývoji podobným způsobem jako dosud. Jinými slovy, existuje „datum“ v geologických termínech, ale tak vzdálené, že nebude mít žádný praktický dopad na lidstvo ani na náš způsob měření času.
Kromě přílivů mohou na délku dne mírně ovlivnit i další faktory, jako je redistribuce hmot na planetě — například tání ledu nebo pohyby velkých objemů vody — což dokazuje, že Země není nosičem rigidním a neměnným, ale dynamickým systémem, který je neustále v pohybu.
