Vědci objevili spojení mezi bakteriemi ve střevech a kvalitou spánku
Dosud se předpokládalo, že mikrobi ve střevech nemají vliv na regulaci spánku. Nová studie, publikovaná ve vědeckém časopise, však odhalila, že prvky bakteriální buněčné stěny (nazývané peptidoglykan) se nacházejí v určitých částech mozku – v mozkovém kmeni, čichovém bulbu a hypotalamu.
Peptidoglykan je tvrdá vrstva obklopující většinu bakteriálních buněk. Pomáhá udržovat jejich tvar. Bez něj by bakterie vypadaly jako malé vodní bubliny.
Studie ukazuje, že množství peptidoglykanu v mozku se zvyšuje v případě nedostatku spánku nebo při změnách v obvyklém rytmu spánku. To naznačuje, že bakterie ve střevech mohou mít určitý vliv na kvalitu spánku.
Výzkum byl proveden na zvířecích modelech, které žily v 12hodinovém cyklu světla a tmy. Po dobu 48 hodin vědci sledovali jejich mozkovou aktivitu během spánku a bdění. Následně odborníci změřili úroveň peptidoglykanu v jejich mozku.
Tradicionalně se má za to, že náš mozek je sterilní místo, chráněné takzvanou hematoencefalickou bariérou – systémem, který nepouští mikroby a mnoho molekul do mozku, pokud je člověk zdravý.
Doposud neexistují důkazy, že by v mozku existoval vlastní mikrobiom, jako je tomu ve střevech nebo na naší kůži. V těchto místech se nachází obrovské množství různých bakterií, hub a jiných mikroorganismů, které se aktivně podílejí na trávení, ochraně před infekcemi a udržování zdravého imunitního systému.
Minulé studie ukázaly, že v mozku lze nalézt malé částice spojené s bakteriemi – jako peptidoglykan a lipopolysacharidy. K tomu pravděpodobně dochází, protože tyto částice jsou mnohem menší než samotné bakterie.
Hematoencefalická bariéra a střevní stěna se stávají propustnějšími v případech, jako je nedostatek spánku, zánět, pokročilý věk nebo dokonce po intenzivním tréninku. Kromě toho, přirozené denní rytmy ovlivňují buňky ve střevní stěně a spojení mezi nimi.
Toto spojení funguje jako těsnění, které brání pronikání molekul a iontů mezi buňkami. Takto se kontroluje, co může projít stěnou střev.
Když se spojení uvolňují, bakterie a jejich částice ze střev mohou vstoupit do krve, která je distribuuje po celém těle.
Vědci zatím nevědí, zda je to prospěšné nebo škodlivé. Je však známo, že propustnější střevní stěny mohou být spojeny se zánětlivými onemocněními střev. Některé výzkumy naznačují, že naše mikrobiota je spojena s mozkem prostřednictvím takzvané osy „střevo-mozek“, avšak protože o mikrobiomu stále nevíme dost, není jasné, jak přesně to ovlivňuje naše zdraví.
