Vědci varují, že Kaspické moře by se mohlo rozdělit na dvě části: Jaké nebezpečí to přinese Kazachstánu?
Vědecký pracovník Ázerbájdžánského geografického institutu Mirnuch Ismailov uvedl, že Kaspické moře se nachází v oblasti, kde se formují mladé hory, a proto by se mohlo rozdělit na dva různě zásobené vodní systémy. Na tuto zprávu reagovali kazašští odborníci a podělili se o své názory.
Pracovníci institutu vysvětlili, že mělkost Kaspického moře je součástí rozsáhlých procesů, které mohou změnit vzhled regionu. Aktivní tektonické procesy jsou považovány za hlavní příčinu poklesu hladiny moře. Podle Ismailova by v budoucnu Kaspické moře mohlo být rozděleno na dva různé vodní systémy – na severu Derbentskou proláklinu a na jihu Länkäranskou proláklinu.
„Kaspické moře se nachází v oblasti aktivních tektonických procesů. Protože proces výstavby hor v Kavkaze ještě nebyl dokončen, pozorujeme pokles hladiny vody. Tektonické procesy obvykle trvají velmi dlouho,“ řekl vědecký pracovník Mirnuch Ismailov.
„Dělení je možné, ale ne v brzké době,“ dodal vedoucí ekologického hnutí „Eko Mangystau“ Kirill Osin, který vysvětlil obavy ázerbájdžánských vědců. „Vědecké scénáře skutečně diskutují o tom, že pokud hladina Kaspického moře pokračuje v poklesu, mělká severní část by se mohla oddělit od hlubší jižní části. Nicméně to není problém, který by se projednával v krátkodobém horizontu. Tato situace je většinou důsledkem poklesu přítoků, jako je řeka Volha, a zvýšeného odpařování kvůli klimatickým změnám. Pokud hladina moře klesne o 7–9 metrů (podle předpokladů do roku 2100), v takovém případě bychom mohli mít dvě jezera,“ vysvětlil vedoucí ekologického hnutí.
Osin také upozornil, že pokles hladiny Kaspického moře má přímé negativní důsledky pro město Aktau. „Kaspické moře je pro toto město jediným zdrojem pitné vody po desalinizaci. Pokles hladiny už nyní způsobuje problémy. Tento zimní sezonní období byly vodní příkopy několik dní zamrzlé, což je způsobeno nízkou hladinou a nedostatkem údržby v těchto oblastech. V létě vyšší teplota vody v důsledku mělkosti ovlivní proces desalinizace,“ uvedl odborník.
Kromě toho Osin poznamenal, že pokles Kaspického moře již poškodila přístav Aktau a naleziště „Kashaagan“. „Dále, Aktau je jedinou přístavní branou a rychlý pokles hladiny do budoucna může ovlivnit operace přístavu Aktau a přístavu Kuryk. Třetí fakt je, že naleziště „Kashaagan“ na severním mělkém Kaspiku již nyní čelí největším tlakům způsobeným poklesem hladiny. Je obtížné dopravu pracovníků a nákladu na ostrovy. Existují také otázky národní ekologické bezpečnosti. V této oblasti mohou nastat problémy s plavidly vzhledem k nízké hladině moře. Proto je nezbytné provádět odbahnění v této oblasti,“ dodal ekolog z Aktau.
Osin také vyjádřil obavy ohledně dopadů na biodiverzitu Kaspického moře. Například oblíbené zásoby tuleňů se mění. Od roku 2019 byli tuleni na ostrovech Kendyrli a Tuleňových ostrovech vynecháni. Důvodem jsou pytláctví a pokles hladiny moře.
Dále poznamenal, že pokles hladiny Kaspického moře ztěžuje provoz kazašských přístavů a stěžuje export ropy prostřednictvím Transkaspické trasy. Pokud hladina klesne o 5–15 metrů, pak by mořské platformy a logistické systémy v Kashaaganu mohly být „souš.“ „Část moře, která náleží Kazachstánu, by mohla být zcela přeměněna na pouštní oblast,“ varoval nezávislý ekolog a fotograf přírody Saken Dildakhmet.
Dildakhmet sdělil, že si nemyslí, že dojde k tomu, že se moře rozdělí, ale že je ze strany Kazachstánu a Ruska hrozí sucha. „Jelikož jsme na severu, známe mělkou část moře, což je ve vleče. Vědecké organizace předpovídají, že do konce století hladina klesne o 9-18 metrů. To by mělo za následek, že voda z Kaspického moře odejde na severní Kaspickou šelfu (kazašská strana), východní Turkmenistán a jihozápadní pobřeží. Pokud hladina klesne o 9 m, pak by plocha Kaspického moře mohla klesnout o 23 % a o 18 m o 34 %. To znamená, že část moře, která patří Kazachstánu, se stane zcela pustinnou oblastí, která bude podobná vyschlému dnu Aralského moře. To bude mít zásadní ekologické a ekonomické dopady na oblast Atyrau a Mangystau,“ varoval ekolog.
Kromě toho zdůraznil, že ekonomický dopad poklesu Kaspického moře bude mít vliv na všechny státy, které s ním sousedí (Ázerbájdžán, Írán, Rusko, Turkmenistán a Kazachstán). „Kaspické moře má pro naše země obrovský ekonomický význam. Pět států spoléhá na logistiku, obchod a přepravu uhlovodíků, které probíhají prostřednictvím Kaspického moře. Například, ropná a plynová naleziště Kashaaganu přinášejí do státního rozpočtu Kazachstánu velké příjmy. Ázerbájdžán ročně získává z nalezišť umístěných v moři 3,3 miliardy dolarů. Kromě toho celkový objem rybářské produkce činí až 12 tisíc tun,“ podotkl Dildakhmet. „Celkově Kazachstán ročně vyváží rybí produkty v hodnotě 60 milionů dolarů, většina z nich pochází z Kaspického moře. Kromě toho Rusko loví ročně 300 tisíc tun ryb v Kaspickém moři, co představuje 30 % rybí produkce na jejich vnitřních vodních plochách. Celkově jsou biologické zdroje Kaspického moře oceněny na 6 miliard dolarů. Je zajímavé, že 90 % cenných ryb poddruhu sturgeon je loveno v Kaspickém moři. Takže pokles Kaspického moře přinese obrovské ekonomické ztráty všem sousedním státům,“ uvedl ekolog.
Přesto Ministerstvo dopravy sdílí, že se připravuje na další pokles Kaspického moře. Podle vyjádření náměstka ministra dopravy Makata Kaliakparova nejsou plány na rozvoj logistiky prostřednictvím Transkaspické dopravní trasy ovlivněny poklesem Kaspického moře. „Pracujeme na modernizaci přístavů Aktau a Kuryk a provádíme odtěžení mořského dna. Tato opatření nám pomohou splnit naše plány v oblasti tranzitu, exportu a importu. Máme také projekty ve spolupráci s ministerstvem ekologie, které sledují proces poklesu Kaspického moře. Očekáváme výsledky našich vědců a zapojili se i evropští výzkumníci. Proto je vhodné čekat na vědecké závěry,“ dodal náměstek ministra dopravy.
