Vědecké hlasování na COP-30: Naděje a výzvy pro budoucnost
Věda byla vždy základem klimatických summitu. Na Klimatickém summitu OSN (COP-30) vědci zvýšili svůj hlas a aktivně reagovali na průběh jednání, což vedlo k jejich silnější přítomnosti v plenárních zasedáních a vlastní programové nabídce zaměřené na podporu diskuse založené na důkazech.
Nicméně konečné rozhodnutí summitu nedokázalo plně zohlednit tuto důraznou vědeckou intervenci, jelikož se zmínka o fosilních palivech, které patří mezi hlavní příčiny globálních emisí, do textu nedostala.
Vědkyně Thelma Krug, matematička a profesorka, i přes kritiku závěrečného textu, který označuje jako „přijatelný“, zachovává optimismus a vidí v něm „mapu naděje“ pro nadcházející konference.
Krug, která je také bývalou viceprezidentkou Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC), zdůraznila, že přenesení části vědecké podpory na budoucí COP-a by mohlo být důležitým odkazem COP-30.
Význam vědeckého hlasu na COP-30
Během COP-30 se poprvé vytvořil vědecký pavilon v oficiální vyjednávací zóně. Co si o tom myslíte?
Jako koordinátorka vědeckého výboru COP-30 jsem měla možnost předložit emabassadourovi a dalším klíčovým osobnostem čtyři stručné stránky o vyváženosti 1,5ºC, o překročení limitu oteplení vytyčeného Pařížskou dohodou, o mitigaci, adaptaci, původních obyvatelích a oceánech. Tento příběh se odráží i v závěrečných textech.
Poprvé měla věda na COP velmi silný hlas, podporovaný předsedou a CEO COP. Vědci energeticky přispěli do procesu, který pro nás rozhodně neskončil. Naopak, doufáme, že budeme i nadále přispívat k pokroku směrem k dekarbonizaci do roku 2050, i když víme, jaké výzvy nás čekají.
Vyvstávající výzvy
Kop-30 podtrhla nutnost se odpoutat od fosilních paliv, což našlo v komunitě vědců silnou podporu. Přesto to nebylo začleněno do konečného textu. Jak hodnotíte tuto situaci?
Je to frustrující. I když to nelze považovat za zklamání pro Brazílii nebo COP-30, dohoda konsensus 195 členských států Pařížské dohody je neuvěřitelně složitý úkol. Mít většinu, která chce postupně přejít na nulové emise fosilních paliv, a zároveň vyjít vstříc zemím, které se na tyto zdroje ekonomicky spoléhají, není jednoduché.
Potřeba jasného plánu
Naše prohlášení na COP-30 se zaměřilo na rok 2045 jako cíl dekarbonizace, což IPCC stanovilo na rok 2050. Mnoho zemí však stále bojuje s akceptací těchto časových limitů. Proto by plán, který by uváděl, kdy a jak mohou jednotlivé země plynule eliminovat fosilní paliva, byl velmi pozitivní. Tím se můžeme zaměřit na kompenzaci zbytkových emisí a na pomoc při dosažení čistých nulových emisí.
Naším cílem není dávat konkrétní termíny, ale mít jasnou představu o tom, jak a kdy se můžeme od fosilních paliv odpoutat, neboť ta zůstávají kořenem problému: 80% celkových globálních emisí pochází právě z nich.
Vize pro budoucnost
Mezi našimi pokroky na COP-30 je potřeba udržet multilateralismus neváhající náročnými geopolitickými podmínkami. Bez tomto kolektivního úsilí COP neobstojí. Musíme spolupracovat a nalézat řešení, která přinesou pozitivní změny. Brazilský hlas a energie, které byly na tomto summitu přineseny, nám dodaly sílu, jakou jsme předtím nezažili.
Ačkoli není možné dosáhnout všeho, zachovali jsme základní cíle Pařížské dohody. V této COP jsme udělali pokrok na poli adaptace, jako například vytvoření souboru indikátorů, které budou země moci použít k hodnocení implementace svých adaptačních opatření.
