Vývoj mozku člověka v pěti fázích
Podle vědeckého výzkumu prochází lidský mozek během života pěti centrálními fázemi. Vědci zmapovali tyto fáze pomocí revoluční studie, ve které analyzovali skeny mozku téměř 4 000 osob od narození až do věku 90 let. Identifikovali čtyři významné „zlomové body“, které dělí život mozku na pět fází: dětství, dospívání, dospělost, rané stárnutí a pokročilé stárnutí.
Podle výsledků této studie se klíčové zlomové body vyskytují ve věku 9, 32, 66 a 83 let. Dr. Alexa Mosley z univerzity v Cambridge vysvětluje: „I když víme, že nervová struktura mozku je důležitá pro náš vývoj, dosud jsme neměli široký pohled na to, jak se mozek mění během života. Tato studie je první, která identifikuje klíčové fáze vývoje lidského mozku.“
První fáze, rané dětství, se vyznačuje tím, že mozek vytváří tisíce synapsí mezi nervovými buňkami. Většina z těchto spojení se později zkrátí, aby zůstaly pouze ty nejdůležitější. Současně se zvětšuje objem šedé a bílé hmoty a mozková kůra se ustaluje. V devíti letech začíná období dospívání, během něhož dále roste bílá hmota a komunikace uvnitř mozku se stává přesnější. Během této doby se zlepšují kognitivní funkce, ale také se zvyšuje riziko vzniku duševních poruch, přičemž hormonální změny ovlivňují strukturu mozku.
Třetí fáze, dospělost, začíná přibližně ve věku 32 let a trvá až do 66 let. V tomto období se stabilizuje osobnost a kognitivní schopnosti člověka. Po 66. roce začínají procesy reorganizace neuronových sítí související se stárnutím a poklesem konektivity bílé hmoty. Kolem 83 let začíná období pokročilého stárnutí, během něhož se konektivita mozku dále snižuje a oblasti mozku začínají čím dál více fungovat jako oddělené jednotky.
Profesor Duncan Aspell, jeden z hlavních autorů výzkumu, říká: „Pochopení toho, že mozek se nevyvíjí lineárně, ale prochází několika významnými zlomovými body, nám pomáhá určit, kdy a jak je jeho struktura náchylná k poruchám.“ Tyto poznatky jsou obzvlášť důležité pro lepší porozumění různým neurologickým a psychickým onemocněním, protože struktura propojení v mozku ovlivňuje pozornost, paměť, jazyk a další chování.
