Výzkum genealogie v Savu

V Savu probíhá dosud bezprecedentní rozsáhlý výzkum, jehož cílem je pomocí DNA testů zjistit původ a migrační trasy tamních rolnických rodin. Genealog a doktorand Ari Kolehmainen uvádí, že tento projekt přináší zcela nový pohled na to, kdo Savoláci jsou a odkud pocházejí.

Kolehmainen kombinuje genetické informace s vědeckým zkoumáním jmen a dokumentů. „Poprvé je možné zjistit základní kořeny rodin a historický kontext osídlení,“ říká Kolehmainen.

Jeho cílem je zmapovat všechny rolnické rodiny z 17. století, které jsou uvedeny v textových dokumentech, jako jsou daňové seznamy a pozemkové knihy. Už 90 % rolnických rodin ze Savu poskytlo Kolehmaisemu vzorek DNA. Vzorky byly odebírány během posledního roku a půl, celkem přibližně 1 700. Kromě toho byly zohledněny také předchozí DNA testy rodinných společenství a nadšenců.

Vzorek DNA se odebírá setřením buněk z vnitřní strany tváře pomocí tyčinky. Odběr probíhá i nadále, zejména z menších a vzácnějších rodových větví. V oblasti Savu zbývá zmapovat už jen desítky rodin.

„Poslední vzorky jsou obtížné získat, protože existuje mnoho malých rodin, u nichž nemusí být snadné nalézt zájemce,“ dodává Kolehmainen.

Testováni mohou být pouze muži, kteří patří do přímé mužské linie rodiny. Mužskou linii lze sledovat pomocí Y-DNA testu až k zakladatelskému předkovi, protože Y chromozom se přenáší z otce na syna s drobnými změnami.

Testovaní si také musejí sami zaplatit DNA test za 350 eur. Dá se říct, že výzkum rodin v Savu představuje milionový projekt. „Je těžké získat jednoho celkového finančníka pro takto nákladný projekt,“ říká Kolehmainen.

Každý, kdo podstoupí DNA test, dostane informace o své vlastní rodině a Kolehmainen z těchto údajů skládá větší obraz o osídlení Savu. Z osídlení Savu se nyní ukazuje nový pohled.

Přestože se obecně předpokládalo, že osídlení Savu pochází z Karjaly, výsledky DNA ukazují, že populace má většinou kořeny v Häme, uvádí Kolehmainen.

Od raného železného věku byla v Savu populace lovců a sběračů. Řídce osídlená oblast začala houstnout s příchodem kaskového zemědělství na počátku 11. století. Švédský král Gustav Vasa chtěl v 1540. letech osídlit neobydlené oblasti, aby koruna získala více daňových příjmů. Právě Savoláci byli ochotni se trvale usadit v oblastech divočiny.

Savoláci už v 15. století dorazili do Severního Ostrobotnie, Kainuu bylo osídleno v 16. století, stejně jako oblast jihozápadního Finska a staré oblasti Häme. V 17. století Savoláci zamířili do Ladožské Karjaly a do Severní Karjaly.

DNA testy také změnily představu o vztazích mezi příjmeními ze Savu a Karjaly. Příjmení z těchto oblastí spolu nesouvisí. „Jsou to jen jména, která byla použita nezávisle na sobě,“ vyzdvihuje Kolehmainen.

Příjmení Savoláků byla dříve považována za velmi neměnná, nicméně synové často nesou jiná jména než jejich otcové. Příjmení byla podle Kolehmainen inspirována křesťanstvím a názvy míst. Například rodina Ikäheimonen měla v 16. století v majetku Kilpimäki. Její vlastníci se stali Kilpeläisiä.

Historii příjmení lze v Helsinkách studovat nejlépe právě v Savu. Starobylá jména se zde udržela lépe než na západě Finska, kde nebylo dědičné příjmení. Také Jižní Karelie a Kymenlaakso převzaly západofinské zvyky v používání příjmení: jméno se měnilo podle usedlosti.

V Savu se kaskové zemědělství praktikovalo na izolovaných parcelech daleko od domů. Dědičnost příjmení by mohla souviset s tím: dědičná jména zajišťovala majetková práva k parcelám i v budoucnu. Na západě, kde byla pole blíže domům, nebylo pro příjmení potřeba ve stejném měřítku.

Ari Kolehmainen, pocházející z Juva a nyní se vracející do této obce, se věnuje studiu na Univerzitě v Jyväskylä. Pracuje především jako profesionální genealog ve své firmě Menneisyyden jäljet. Studium rodu Kolehmaisen se věnuje od 18 let. Již kolem stovky členů rodiny Kolehmaisen absolvovalo DNA test – jedná se o nejrozsáhlejší mapování DNA jedné rodiny v Finsku.

Kolehmainen také stál u zrodu finského sdružení genetické genealogie, jehož cílem je rozšířit DNA testování po celé zemi. „Pokud by se všechny finské rody daly otestovat, materiál by představoval jedinečné okno do historie celého národa.“

DNA testy také odhalily překvapení v genealogii samotného badatele. Rod Kolehmainen totiž nesestupuje od příslušníků tohoto rodu. „V mužské linii došlo k přerušení. V 16. nebo 17. století byl biologický otec jiný muž, než bylo uvedeno na papírech,“ přiznává.

„Zatímco jsem zkoumal původ stovek jiných rodin, ironicky, svou vlastní rodinu jsem zjistit nedokázal. I když byla většina Savoláků otestována, žádná rodina není tak blízko, abych mohl říci, že pocházíme z ní.“

Mezi staré savolské rodiny patří:

• Narinen: Jedna z nejstarších rodin v Jižním Savu, původně z Juva. Z rodu Narinen se vyvinuly různé pozdější rodiny, jako Hänninen a Niskanen. DNA výzkumy ukazují, že rod pochází nejméně z 12. století.
• Asikainen: Rozsáhlý a starý savolský rod s několika větvemi zejména na Severním Savu. Byly identifikovány rané vazby mezi různými větvemi rodu, ale jeho přesný věk je spojen s přechodem mezi železnou dobou a středověkem.
• Kuosmanen: Starý rod pocházející z východních částí Savu, jehož jméno naznačuje raný vliv ortodoxní církve v oblasti. Z rodu Kuosmanen se odvozuje například rod Turakainen a Puhakainen.
• Hänninen: Jeden z největších rodů v Savu, jehož kořeny vedou k rodu Narinen. Z větví Hännisen rodu se jmény změnily další nové rody, jako Niskanen a Jalkanen.
• Leinonen: Starofinské příjmení, které pochází ze slova Leino (‚smutný, truchlivý‘). Rod Leinosen má kořeny již od železné doby a má větve široce po celém Savu.
• Halonen: Rozsáhlý středověký a dokonce železnohospodářský rod, jehož DNA stopa naznačuje kořeny sahající do 12. století. Rod Halonen patří mezi jedny z nejranějších osídlenců Savu.
• Ikäheimonen: Starodávný rod, jehož větve prokázaly souvislosti s jinými starými savolskými rody. Kořeny rodu sahají do Rantasalmě.

Please follow and like us: