Výzkum spojení mezi sopkami Santorini a Kolumbo
Intenzivní série zemětřesení kolem řeckého ostrova Santorini v lednu odhalila ohnivou podzemní vazbu mezi dvěma sousedními a historicky výbušnými sopkami. Analýzy seismické aktivity od června 2024 do února 2025, spolu se změnami výšky povrchu ostrova, naznačují, že stejný magmatický komín, který napájí sopku Santorini, by mohl zásobovat i potopenou sopku Kolumbo, která je vzdálená pouhých sedm kilometrů.
Podle výzkumníků z Geologické laboratoře Helmholtz v Postupimi, včetně geofyzika Mariusse Iskena, mohou tyto složité, sdílené magmatické systémy komplikovat interpretaci zemětřesení a signálů naznačujících nadcházející erupce. Tato studie zdůrazňuje nutnost monitorování v reálném čase s vysokým rozlišením, aby se zlepšila varování před sopečnými erupcemi.
Santorini je známé svým katastrofálním sopečným výbuchem kolem roku 1560 př. n. l., který přispěl k zániku minojské civilizace a způsobil rozsáhlé škody, včetně zemětřesení, tsunami a možná i sopečné zimy. Kolumbo, které naposledy eruptovalo v roce 1650 n. l., není výjimkou. Na začátku letošního roku zasáhla region sérií více než 1200 zemětřesení, což přimělo Řecko vyhlásit stav nouze z obav z nadcházející erupce. I když po tomto zemětřesení nedošlo k erupci, intenzivní seismická aktivita umožnila Iskenovi a jeho kolegům lépe prozkoumat podzemní struktury a pochopit, jak a kde se pohybovala magma.
Utilizováním dat ze seizmických stanic na pevnině i na mořském dnu tým rekonstruoval události vedoucí k těmto otřesům. Od července 2024 se povrch Santorini začal vyvíjet a zvedat o několik centimetrů, což naznačuje akumulaci magmatu v mělkém rezervoáru ve spodních vrstvách zemské kůry. Toto vyboulení souvisí se seismickou aktivitou soustředěnou kolem Santorini.
Dne 27. ledna došlo k náhlému zvýšení frekvence zemětřesení, přičemž nová vlna otřesů migrace po několik týdnů, nejprve směrem k Santorini a poté na severovýchod od ostrova. Zároveň data z GPS ukázala, že obě sopky se zdály být náchylné k rupturám.
Příběh vyprávěný skrze zemětřesení a sesednutí půdy naznačuje, že magma z hlubokého rezervoáru v zemské kůře napájí jak Santorini, tak Kolumbo. Seismická aktivita naznačuje, že magma se pohybuje z tohoto rezervoáru, nejprve směrem k Santorini a poté daleko od obou sopek, což způsobuje jejich praskání, jako by se současně vydechovalo.
Toto je první pozorování magmatického spojení mezi Kolumbem a Santorini. To má význam i pro další velké sopečné systémy, o kterých se předpokládá, že sdílejí magmatické kanály nebo se alespoň vzájemně ovlivňují pod zemí, jako jsou ty na Havaji, v Islandu a na ruském poloostrově Kamčatka.
