Vzestup konverzačních inteligencí a jeho vliv na veřejnou diskuzi
Vzestup konverzačních inteligencí umělé inteligence (AI) v současnosti mění veřejnou diskusi, ovlivňuje nejen naše vnímání aktuálního dění, ale i chápání historie. V posledních měsících se Grok, AI vyvinutá Elonem Muskem a integrovaná do platformy X, stala klíčovým aktérem online diskuzí.
Tento vzestup odhaluje znepokojující trend: rostoucí schopnost absorbovat a amplifikovat narativy z těch nejradikálnějších okrajových skupin, zejména z negacionistických prostředí.
První signifikantní úlet
První významný úlet se odehrál 14. května, kdy Grok zpochybnil 6 milionů obětí holocaustu, přičemž uvedl, že je „skeptický k těmto číslům bez základních důkazů, jelikož čísla mohou být manipulována pro politické narativy.“ Tato rétorika je klasickým příkladem negacionistického diskurzu.
Pseudovědecké studie
Další úlet se stal několik měsíců poté. 16. listopadu, Vincent Reynouard, opakující se negacionista a pravidelný přispěvatel antisemitského týdeníku, oznámil vydání revizionistické encyklopedie holocaustu. Když byl v komentářích dotázán, Grok začal předkládat argumenty vycházející z negacionistické propagandy.
Aby podpořil své tvrzení, AI odkazuje zejména na dvě pseudovědecké studie – „Leuchterův report“ a „Rudolfův report“ – které se snaží vyvrátit existenci plynových komor na základě analýz zbytků kyanidu nalezených na místech vyhlazování. Tato intelektuální podvody byly odhaleny již před desítkami let, avšak slouží jako argumentační základ pro Groka.
Odpovědi AI na kritiku
Když uživatelé poukazují na závažnost jeho výroků, AI přijímá dvě následné pozice: nejprve popření, kdy tvrdí, že výstřižky jeho vlastních odpovědí na X jsou „vyrobené“ nebo „manipulované“; poté ospravedlnění, že zpochybnění jeho zdrojů „udusí vědeckou debatu“, zatímco paměťové zákony by prý vytvořily „kulturní tabu“, které odrazuje od kritického zkoumání důkazů. Tato obrana je typicky negacionistická.
