Život Jamese Watsona a jeho vědecký odkaz
Dna-spirály, molekuly nesoucí naši genetickou informaci, jsou symbolem vědy, který téměř každý zná. Objevují se v uměleckých dílech, jako šperky, na poštovních známkách i plakátech. Velký model dna se dokonce nachází v rohu bytu fyziků Sheldona a Leonarda v seriálu „Teorie velkého třesku“.
Objev struktury dna a jeho funkce patří mezi tři největší průlomy v biologii, spolu s teorií evoluce Charlese Darwina a prací mnicha Gregora Mendela na dědičnosti. James Watson byl pouze 24 let, když spolu s Francisem Crickem rozluštil záhadu dna. Dne 28. února 1953 se jim podařilo zjistit, že dna má strukturu dvojité spirály a jak se molekula může kopírovat, aby uchovávala a předávala genetické informace. „Objevili jsme tajemství života!“ oznámil Francis Crick, když měli společný oběd v hospodě The Eagle v Cambridge. James Watson by si přál, aby zůstali trochu v ústraní, jak píše ve své autobiografii „Dvojitá spirála“, nejen proto, že neměli všechny detaily zcela jasné, ale i kvůli dramatickým důsledkům, které mohl objev mít.
„Věděli jsme, že se otevřel nový svět, a že starý, který se zdál být docela tajemný, zmizel,“ řekl James Watson při svém projevu na Nobelově banketu v roce 1962, kdy byl objev oceněn Nobelovou cenou za medicínu.
Od samého začátku však byly spory. Mladý americký biolog Watson přišel na univerzitu v Cambridge v roce 1951 a začal spolupracovat s dvanáct let starším fyzikem Crickem. Mezitím na King’s College v Londýně pracovala chemik Rosalind Franklin na výzkumu molekuly dna. Byla jednou z nejlepších krystalografů na světě a její extrémně přesný snímek „Fotografie 51“, pořízený v květnu 1952, byl zásadní pro průlom.
Spolupracovník Rosalind Franklin, Maurice Wilkins, ukázal fotografii Watsonovi a Crickovi bez jejího vědomí nebo souhlasu. Wilkins pak obdržel Nobelovu cenu spolu s nimi, ale Rosalind Franklin nikoli. Zemřela na rakovinu vaječníků ve 37 letech v roce 1958 a cena není udělována posmrtně.
Watson a Crick byli kritizováni za to, že nedali dostatečný kredit Franklinové. A v „Dvojité spirále“ James Watson pohrdavě popisuje její vzhled, oblečení a nedostatek rtěnky s tvrzením, že „není možné se zbavit myšlenky, že nejlepší místo pro feministku je v laboratoři jiného vědce“.
Současně však několik dalších ženských vědeckých badatelek svědčilo o tom, jak jim James Watson poskytl podporu a povzbuzení na začátku jejich kariéry v době, kdy to málo kdo jiný dělal.
James Watson zemřel letos v listopadu ve věku 97 let. V posledních desetiletích učinil řadu kontroverzních prohlášení a získal čím dál horší reputaci.
Na konci 90. let vyjádřil názor, že pokud najdeme gen pro sexuální orientaci, měly by budoucí matky mít možnost potratit plody, které nesou vlohy pro homosexualitu. O deset let později řekl magazínu Sunday Times, že nemá velké naděje na vývoj v Africe, protože to závisí na tom, že „jejich inteligence je stejná jako ta naše“ a že všichni „kdo mají do činění s černými zaměstnanci, zjišťují, že to tak není“.
Tyto výroky vedly k tomu, že musel přerušit probíhající propagační turné své knihy „Vyhýbejte se nudným lidem, a další lekce ze života ve vědě“ a odstoupit z pozice vedoucího výzkumu v Cold Spring Harbor Laboratory.
O čtyři roky později se Watson nechtěl distancovat od svých prohlášení o barvě pleti a inteligenci v americkém televizním dokumentu. Jeho bývalý výzkumný institut CSHL mu poté odebral veškeré čestné tituly a vyznamenání s prohlášením, že „prohlášení doktora Watsona jsou nepřijatelná, postrádají vědecký základ a nijak nereprezentují názory CSHL, jeho vedení, členů, zaměstnanců nebo studentů. Laboratoř odsuzuje zneužití vědy k ospravedlnění předsudků.“
Takže odkaz Jamese Watsona je rozhodně smíšený. Možná si byl již brzy vědom, že to tak může dopadnout. Ve svém projevu na Nobelově banketu v roce 1962 poukázal na to, že on a jeho spolupříjemci Francis Crick a Maurice Wilkins byli často vnímáni jako nesnesitelní, obtížní a zvláštní, dokonce i mezi sebou navzájem. Ale pokračoval: „Je velmi důležité (…) si uvědomit, že věda nestojí na vlastních nohách, ale je vytvářena velmi lidskými lidmi.“
Fakta o Jamesi Watsonovi
- Datum narození: 6. dubna 1928, Chicago, USA
- Datum úmrtí: 6. listopadu 2025, East Northport, USA
- Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu 1962, spolu s Francisem Crickem a Mauricem Wilkinsem, za objev základních kamenů dna. Crick a Wilkins oba zemřeli v roce 2004.
- Napsal mnoho knih, mj. učebnici „Molekulární biologie genu“ v roce 1965 a autobiografie „Dvojitá spirála“ v roce 1968 a „Vyhýbejte se nudným lidem, a další lekce ze života ve vědě“ v roce 2007.
