Život v oceánech se na rekordní čas vrátil po největším hromadném vymírání Země
Více než 30 000 fosilií ze Svalbardu odhaluje, že život v oceánech se obnovil mnohem rychleji, než se dosud vědci domnívali. To dává naději do budoucnosti.
Jak se život zotavil po největším hromadném vymírání v historii Země?
Na tuto otázku si vědci lámali hlavu po desítky let. Nyní unikátní nález 249 miliony let starých fosilií ze Svalbardu ukazuje, že ekosystémy oceánů se zotavily překvapivě rychle – za pouhé tři miliony let. Výsledky, které byly právě zveřejněny v prestižním časopise Science, mění naše chápání toho, jak se život vrací po velkých přírodních katastrofách.
„To naznačuje rychlou evoluční obnovu s mnoha různými skupinami živočichů, které byly rychlé v využívání ekologického prostoru v oceánu, který zanechalo hromadné vymírání,“ říká paleontolog Thomas Scharling z Národního přírodovědného muzea, který je spoluautorem článku a specializuje se na fosilní zuby mořských živočichů.
Odolnost přírody nás překvapuje
Mezinárodní tým vědců studoval po dobu devíti let fosilní bohatou vrstvu na Svalbardu, kde bylo vykopáno více než 30 000 fosilií, včetně mořských ještěrů, žraloků a obojživelníků. Tato vrstva je stará 249 milionů let a poskytuje podrobný pohled na to, jak se život v oceánech obnovil po hromadném vymírání před 252 miliony let, kdy více než 90 procent všech mořských druhů zmizelo.
Stanovení, kdy se ekosystémy oceánů po tomto hromadném vymírání zotavily, je dnes jedním z nejdiskutovanějších témat v paleontologii. Dlouhodobě byla nejběžnější hypotéza, že proces probíhal přibližně po dobu osmi milionů let a zahrnoval postupnou evoluční vývoj, při němž obojživelníci a plazi postupně obsadili otevřené mořské oblasti.
„Mnohé fosilie poskytují jedinečný pohled na ekosystém moře bezprostředně po největší katastrofě na světě. Rozmanitost a rychlý vývoj, který zde vidíme, nás nutí přehodnotit, jak rychle se život dokáže přizpůsobit po hromadném vymírání,“ říká Aubrey Roberts z Přírodovědného muzea v Oslu, hlavní autor článku.
Nalezené fosilie a zvědavost ohledně budoucnosti
Pro vědce není tento nález jen výkladem minulosti, ale také varováním – a zdrojem naděje pro současnou krizi biodiverzity. Studium fosilií může přispět k našemu porozumění tomu, jak lépe zvládnout aktuální krizi.
„Geologie je historická kniha Země. A analýzy fosilií poskytují důležitou perspektivu na to, co se Země dokáže vzpamatovat – a co se stane, pokud příliš zatlačíme na naše systémy,“ uvádí Thomas Scharling z Národního přírodovědného muzea.
Jedinečné fosilie, které byly nalezeny již v roce 2015, si vyžádaly téměř desetiletí na vykopání, vyčištění a analýzu. Výsledky ukazují překvapivou bohatost jak malých, tak velkých mořských živočichů – od ryb, mořských ještěrů a žraloků různých velikostí po mořské ještěry s délkou těla až pět metrů.
