Zmizel neandertálců: Jak mohli Homo sapiens ovlivnit jejich osud?
Pokud dnes jsme jediným lidským druhem na Zemi, není tomu tak, jak tomu bylo před více než 45 000 lety. Během své historie Homo sapiens žil vedle několika dalších druhů z rodu Homo, které však postupně vyhynuly. Posledním z nich – a pravděpodobně nejznámějším – je Homo neanderthalensis, se kterým se Sapiens setkal během svého rozšíření mimo Afriku a při dobývání eurasijského území.
Neandrtálec obýval tyto eurasijské země již přibližně 400 000 let, když Sapiens, narozený v Africe, zahájil svou velkou migraci na sever, přibližně před 60 000 lety. Nic nenasvědčovalo tomu, že by tento lidský druh, který po dlouhou dobu putoval naším evropským kontinentem, měl náhle vyhynout o 20 000 let později, a tím zcela uvolnit prostor pro Sapiens.
Příčiny nejasného zániku Neandertálců
Tyto náhlé zániky druhu, který byl po stovky tisíc let velmi dobře přizpůsoben svému prostředí, překvapují. Rychle se začalo zpochybňovat spojení s příchodem Sapiens na jeho území. Bylo by možné, že moderní člověk urychlil pád Neandertálců? Avšak žádný archeologický důkaz nenaznačuje přímé násilí mezi těmito dvěma druhy, které se zdají mít po několik tisíciletí poklidný coexistenci. Důkazy o hybridizaci jsou ostatně četné, včetně těch v našich vlastních genech, a víme, že mezi oběma druhy došlo k výměnám kulturních a technických znalostí.
Pokud tedy Sapiens nezdá se, že by se úmyslně snažil vyhladit Neandertálce, jak je možné vysvětlit zánik tohoto druhu tak krátce po jejich setkání?
Možné hypotézy o příčinách zániku
Během výzkumů bylo navrženo několik hypotéz. Jedna z nich poukazuje na demografickou slabost Neandertálců, která byla spojena s nízkou porodností a jevy příbuzenského křížení ve velmi malých izolovaných skupinách. Jiná zmiňuje klimatické změny. Neandertálec však byl na chladná prostředí obzvlášť dobře přizpůsoben a jeho fyziologické či sociální charakteristiky se s příchodem Sapiens nezměnily.
Další studie přímo obviňují Sapiens, který mohl introdukovat nové nemoci nebo způsobit vyšší konkurenci o zdroje. Tato poslední hypotéza se však zdá být málo pravděpodobná: celková populace lidí byla tehdy extrémně malá, odhadována na 25 000 až 40 000 jedinců na celém evropském území před 45 000 lety. Příležitost k přístupu k zdrojům tedy nemusela představovat zásadní problém, i v případě zdvojení populace po příchodu Sapiens.
Možná genetická ředění
Příčiny zániku Neandertálců by tedy mohly být subtilnější. Podle vědce Ludovica Slimaka, specialisty na Neandertálce, by mohla hrát klíčovou roli takzvaná „kulturní rána”: příchod Sapiens a jeho kultury, která byla hluboce odlišná, by mohla převrátit neandertalské společnosti tak, že by se postupně nechaly vymazat.
V nedávné studii skupina výzkumníků zkoumá jinou možnost, často zmiňovanou: otázku genetického ředění. Tato myšlenka se objevila už po zjištění důkazů o hybridizaci mezi Sapiens a Neandertálci. Ale je to skutečně možné?
Aby tuto hypotézu otestovali, vědci modelovali genetický vývoj neandertalských populací v důsledku křížení se Sapiens při různých migračních vlnách. Výsledky, publikované v časopise Scientific Reports, ukazují, že Sapiens skutečně mohli postupně ředění neandertalských genů, což mohlo vést k úplnému vymazání druhu během 10 000 až 30 000 let, aniž by byla potřebná nějaká vnější katastrofa (klimatická, zdravotní atd.).
Autoři však dodávají: „Ačkoli tento model nabízí potenciálně robustní genetické vysvětlení, nevylučuje jiné možné přispívající faktory, které nebyly zohledněny v našem přístupu, jako jsou environmentální změny, konkurence nebo demografické fluktuace.”
